OKIBAČA
Když jsem byla malá, moc jsem se těšila na to, že až vyrostu, budu všemu rozumět.
Proč se země otáčí. Kolik je hvězd a jak se všechny jmenují a proč tam jsou a jak to, že nespadnou. Jací různí živočichové na planetě žijí a jak se jmenují. Proč se lidé chovají tak jak se chovají. Budu umět všechno uvařit, upéct, nakupovat. Budu vědět k čemu každá věc slouží a jak se používá. Zkrátka budu vědět všechno, co vědí dospělí, které sice obdivuji, že to ví, ale také jsem si vědoma, že to čeká i mě, až vyrostu.
A hlavně – budu vědět, co nebo kdo je okibača.
Jako holčička jsem se na to bála zeptat. Zpívalo se o něm v jedné písničce a vypadalo to, že ostatní vědí, kdo je to. I děti. Anebo se aspoň na to nikdo neptal. Rozhodla jsem se, že nebudu svou nevědomost ukazovat celému světu na odiv a počkám, až vyrostu. Dospělost mi jistě zaručí, že budu vědět, kdo je okibača a také všechno to ostatní o planetách, zvířátkách a podobně k tomu….
Nevím, zda si dovedete představit mé zklamání, když mi po pár letech došlo (a bylo to jak blesk z čistého nebe), že dospělí toho tolik zdaleka neví a že tedy ani já takovými znalostmi a dovednostmi nikdy vládnout nebudu.
Toto prozření bylo opravdu kruté. Vždyť se to v tom dětství zdálo tak jasné! Dospělí přece znali odpověď na každou mou otázku!
Nicméně je třeba dodat, že jsem se z tohoto poznatku nijak nezhroutila (bylo patrné, že ostatní žijí v této „blažené nevědomosti všeho“ celkem klidně a v pohodě a není tedy důvod se trápit, že nejsem děd Vševěd).
Ovšem kdo je okibača, tak to už vím!
Ano, řeknu vám to. Ale musíte mi slíbit, že se nebudete smát.
Ha, vím, že budete. A nevadí mi to. Já na vás totiž také něco vím. Myslím, že každý má svého okibaču!!
Tak tady je ta písnička:
Beskýde, Beskýde, kdo po tobě ide,
černooký bača ovečky zatáčá
černooký bača ovečky zatáčá
V Brně, 28.5.2015
Okibača
(Míša, 4. 9. 2015 18:21)